Evoluce nebo stvoření XVI. Existují přechodové druhy?

Darwinova teorie byla na svou dobu ucelená a logicky postavená. Vědci tehdy neměli vůbec představu o tom, jak je život složitý a komplexní. Neměli pro to ani technické vybavení. V jejich mikroskopech se buňka jevila jako obláček.

S objevem elektronového mikroskopu v roce 1931 vědci užasli nad neuvěřitelnou složitostí toho, z jejich pohledu nejjednoduššího organismu, kterým měla být buňka. Darwinova teorie předpokládá, že se z nižších živočichů vyvíjejí vyšší. Muselo by tedy existovat obrovské množství přechodových druhů. Těch by muselo být více než těch ustálených. Ve vykopaných fosiliích však dosud nebyla objevena ani jedna fosilie, u které by vědci mohli prohlásit, že se jedná o přechodový druh. Přesto do dnešní doby byla vykopány miliardy fosilií. Víra evolucionistů je však velká, jelikož tvrdí, že se nějaké přechodové druhy v budoucnu najdou. Zatím nám tedy předkládají domněnky nebo ryzí podvody. Ve škole jste se určitě učili o Archeopteryxovi, který měl být napůl pták a napůl dinosaurus. Dnes ho někteří evolucionisté za přechodový druh nepovažují, dokonce někteří z nich tvrdí, že je to plně vyvinutý pták a jiní kontrují, že je to plně vyvinutý dinosaurus. To je trochu schizofrenie, každopádně pokud je to plně vyvinutý pták, tak se dost podobá ptáku Opisthocomus hoazin, který v současné době žije v povodí Amazonie.

Obr.: Opisthocomus hoazin

V různých "vědecky" popularizačních časopisech se například píše: Už od 70. let minulého století vědci nepochybují o tom, že všichni dnešní ptáci vznikli v období druhohor z malých masožravých dinosaurů (tzv. teropodů). Skutečně o tom vědci nepochybují nebo je to nedostižné přání autorů těchto článků? Co si o tom myslí mezinárodně uznávaní ornitologové a biologové, kteří mají ptáky do detailu prozkoumané? Například Storrs L. Olson, který působil jako kurátor ptáků z národního muzea historie přírody - Smithsonian institutu ve Washingtonu DC (USA), se k tomu vyjádřil následovně: Obrázky, na kterých jsou dinosauři s peřím, jsou jednoduše výmysl a nemají místo nikde jinde než v sci-fi. Mimochodem Smithsonian institut má na starosti největší komplex muzeí v USA. Allan Feduccia, biolog, paleontolog se specializací na ptáky a bývalý vedoucí oddělení biologie na Universitě Severní Karolína tvrdí následující: Původ ptáků z teropoda (dinosaura) bude největší hanbou paleontologie 20. století. Je biologicky nemožné, aby se schopnost létat vyvinula z tak velkých dvojnožců, se zkrácenými předními končetinami a těžkými vyvažovacími ocasy. To je přesně opačná a nesprávná anatomie pro létání.

V dnešních modernějších evolučních knihách se tak Archeopteryx už příliš neobjevuje, ale evoluce staví svůj základ na přechodových druzích od suchozemského savce po velrybu. Evolucionisté považují evoluci velryby za naprosto daný fakt prokázaný fosiliemi. Je to skutečně pravda?

V knihách, článcích a v muzeích můžete najít obrázek, jak se suchozemský Pakicetus vyvíjel přes Ambuloceta, Rodhoceta, Dorudona až po „moderní“ velrybu [16]. U kosterních pozůstatků fosilie Ambuloceta, Dr. Thewissen zrekonstruoval chodící velrybu s částečně vyvinutými nozdrami, podobnými velrybě.

(Ne)vtipné je, že lebka této fosilie nemá přední část, kde by ony nozdry měly být. Také měla mít sluchovod podobný velrybímu, ale sám autor rekonstrukce později přiznal, že to tak také být nemusí. Další článek do této velrybí mozaiky byl Rhodocetus, kterého rekonstruoval Dr. Phil Gingerich, ten předpokládal, že jeho fosilie mohla mít přední ploutve a ocas podobný velrybímu. Našly se však další fosilie Rhodoceta, ze kterých je zřejmé, že tento druh nikdy ploutve, ani velrybí ocas mít nemohl. Dokonce i Dr. Gingerich přiznává, že se mýlil.

Takhle se tedy dělá evoluční věda – spekulace hraničící s podvodem. Myslíte, že se tedy tento vymyšlený mezičlánkový řetězec z knih odstranil? Neodstranil a je dost možné, že ještě vaše děti se o tom budou učit jako o vědeckém faktu, stejně jako my (ročník 1978) jsme se ve škole učili, že všechna embrya (ryb, plazů, savců) prochází stejnou vývojovou řadou. Například, když se vyvíjí lidské embryo, tak se v určité fázi podobá rybímu a má i žaberní oblouky.

Tato smyšlená záležitost se vyučuje na základě vytvořených obrázků od Ernsta Haeckela v roce 1868. Již o pár let později se prokázalo, že to byl podvod, každopádně podvod nutný k obhajobě evoluční teorie, takže ještě dnes se objevuje v nových knihách a leckde se i vyučuje. O oněch žaberních obloucích se již několik desetiletí ví, že to jsou rýhy, ze kterých se později vyvine brzlík, příštitné žlázy a středoušní kanálek. Tedy žádné žábry! Takových rádoby evolučně vědeckých podvodů jsou stovky a dala by se o tom napsat celá kniha.

Obr.: Porovnání Haeckelových podvodných kreseb (horní část) se skutečnými fotografiemi embryí jednotlivých zvířat

Kdo zapátrá v paměti, tak si ještě ze školy vzpomene na evoluci koně. Nejdřív je malý skoro-kůň, pak větší a nakonec největší současný kůň. Evoluce totiž také předpokládá vývoj druhu od malého po větší. Ještě dnes existují koně, kteří jsou velcí jako labrador a koně, na jejichž hřbet ani nedosáhnete. Kdybychom měli k dispozici kostry psích plemen, například jorkšíra, kokršpaněla, vlčáka a mastifa, tak jsme schopni udělat naprosto stejný vývojový řetězec vzniku psa. Přechodové druhy ve fosiliích prostě neexistují!

A kde jsou tedy všechna ta zvířata, která jsou fosilizovaná a dnes už nežijí? Kde jsou dinosauři? Odpověď je jednoduchá – vymřeli a ani k tomu nepotřebovali miliony let. Ještě před pár sty lety žily v USA miliony bizonů a miliony lesních holubů. V Austrálii žil vakovlk. Na Novém Zélandu žil velký nelétavý pták Moa a dodo (blboun nejapný) žil na ostrově Mauricius. Kde jsou teď? Buď vymřeli, nebo jsou na pokraji vymření. Člověk je vyhubil. Za posledních 2000 let, kdy už existují docela hojné písemné záznamy, tak můžeme sledovat masivní vymírání druhů zvířat a rostlin a nemusí na to ani mít vliv člověk, ale například nějaká rychlá změna klimatu. Z knih z římské říše se například můžeme dočíst o léčivých rostlinách, které se vyskytovaly hojně a dnes už neexistují. Lidé si představují, že ve fosiliích je značné množství dnes už nežijících živočichů. Opak je však pravdou. Z miliardy fosilií, které byly vykopány, je převážná většina stejných druhů, jaké žijí dnes.

[16] Thewissen, J., G., M., Hussain, S., T., Arif, M.: Fossil Evidence for the Origin of Aquatic Locomotion in Archaeocete Whales, in Science, no. 263, pp. 210-212, 1994.

Tento článek je součástí seriálu "Evoluce nebo stvoření" vycházejícího na tomto blogu v tomto pořadí: 1. Nepravděpodobná pravděpodobnost 2. Vesmír - mimozemský život ve vesmíru 3. Jedinečná planeta Země 4. Temná hmota a energie, multivesmír, 5. Stáří našeho vesmíru, shrnutí, 6. Stáří planety Země, 7. Datace založená na poločasu rozpadu, 8. Radiokarbonová metoda, 9. Vznik uhelných slojí, 10. Jiné datační metody, shrnutí, 11. Evoluce – Darwinova teorie, 12. Darwinovy pěnkavy, 13. DNA a výroba bílkovin, 14. "Jednoduchá" buněčná struktura, 15. Buněčný bičík a neredukovatelná složitost, 16. Přechodové články a "vyhynulí" živočichové, 17. Dinosauři a stáří geologických vrstev, 18. Předchůdci člověka, 19. Podobnost člověka a šimpanze, 20. Mitochondriální Eva, 21. Použil si Bůh evoluci?

Další seriály na tomto blogu:

Křesťanství a víra

Čeští páni